Tahle povídka je tak trochu moje srdcovka. Psala jsem ji neuvěřitelně dlouho. Celých 24 měsíců! Prolog spatřil světlo blogu v prosinci 2010 (Na blog.cz). A poslední tečku jsem na klávesnici ťukla v listopadu 2012. Za tu dobu mi jednotliví hrdinové neuvěřitelně přirostli k srdci a jen nerada se s nimi loučím. Psát tuhle povídku mě až neuvěřitelně bavilo a jsem velmi ráda, že se povídka tolik líbí.

Velká síň byla ten večer slavnostně vyzdobena. Nádobí se blýskalo ještě více, než obvykle a na jeho vyleštěném povrchu se odráželo světlo tisíce svící, které levitovaly nad hlavami studentů. Profesoři seděli u hlavního stolu, čelem ke studentům, a všichni se příjemně usmívali. Dokonce i ti nepřísnější se těšili na dvouměsíční prázdniny a s nimi spojený odpočinek od učitelských povinností a pokřikujících

Albus, Lily, Rose a Hugo postávali pod schodištěm do hradu a čekali. Ve velké síni právě v tu dobu skládali studenti sedmého ročníku své zkoušky OVCE.
"Já už to nevydržím," zoufala si Rose a definitivně uklidila svou učebnici Přeměňování do školní brašny. Chtěla využít volného času a ještě si opakovat. "Je dobře, že je James uvnitř tak dlouho nebo je to naopak špatné?"
"Už

Scorpius seděl zády opřený o kmen vrby. Se zavřenýma očima si vychutnával večerní paprsky slunce, které ho lechtaly na tvářích a přemýšlel, co bude dělat o prázdninách. Nechtělo se mu vracet domů.
Od dětství byl zvyklý trávit léto sám. Vlastně mu i vyhovovalo na chvíli si odpočinout od odsuzujících pohledů lidí, kteří poznali, kým je.
Ale tento rok se něco změnilo. Scorpius poznal jaké

"Víš, příště, až se vytratíme za trochou soukromí do Zapovězeného lesa, si s sebou musíme vzít hodinky," šeptala Zoe. Vraceli se s Bobbym do hradu. Bohužel dvě hodiny po večerce, na což je upozornily velké hodiny na nádvoří, které hlasitě odbily půlnoc.
"Nebo bychom si mohli vzít deku navíc a tohle noční plížení si odpustit," navrhl Bobby, rovněž šeptem. Nepřestával se

Přišel červen a s ním poslední famfrpálové utkání. Nebelvír proti Mrzimoru.
Ti, kteří tomuto kouzelnickému sportu alespoň trochu rozuměli, prohlašovali, že vše je už dávno rozhodnuté a ani jedna hrající kolej nemá moc nadějí na změnu v celkovém pořadí. A o výhře famrfálového poháru se vůbec může Nebelvíru i Mrzimoru leda tak zdát.
Ti, kteří se o famfrpál příliš nezajímali, se nestarali

"Musíte tam dát tři sušené poutníčky, jinak správné hustoty nikdy nedosáhnete," upozornila profesorka Lloydová Chrise a počkala u jeho stolu, dokud zmíněnou přísadu skutečně nevhodil do kotlíku.
Rose a Zoe vlastní lektvar dokončovaly. Zoe míchala tekutinou šestnáctkrát po směru hodinových ručiček a poté osmkrát proti němu. Rose si znovu pročítala postup přípravy v učebnici a kontrolovala,

Prvního května byla většina Bradavických šesťáků silně nervózní. Z davu vybočovali pouze Albus Potter a Scorpius Malfoy, kteří nebyli plnoletí. Všichni ostatní skládali ten den v Prasinkách zkoušky z přemisťování. Jako první šla na řadu Zoe.
"Slečna Bennettová, prosím," pokynul jí malý starý kouzelník, který je učil při kurzech na hradě. Jmenoval se Howard McTavish. "Vidíte

Po Gleesově vyloučení ze školy nastalo ve Zmijozelské koleji období bezvládí. Členové dříve soudržné skupiny začali kopat každý za sebe. Scorpius novu situaci vítal. Nikdo se ho už nepokoušel pro pobavení zaklít. Většina slovních urážek ustala. Žil teď v dlouhém období ignorace.
Zlepšilo se také jeho postavení kapitána zmijozelského famfrpálového družstva. Jeho hráči ho poslouchali a plnili

James splnil rozkazy profesorky Lloydové naprosto přesně. Většina prvňáků, se kterými měla profesorka hodinu Lektvarů poctivě pracovala na svém lektvaru. Dva mrňousové odvážně stáli za dveřmi a škvírou vykukovali ven. Jakmile spatřili Jamese, vyběhli zpět na svá místa.
"Paní profesorka musí vyřídit něco naléhavého. Dokončete své lektvary, podepište si vzorky a nechte je na profesorčině