Pouli | Glosy: Návrat

Konečně se mi dostala do ruky povídka k oglosování. Nabídla mi ji Surynka. Povídku NÁVRAT si můžete přečíst tady.

Samotná povídka Návrat není nejhorší. Patří mezi Surynky prvotiny. A co si budeme povídat? Není moc lidí, kteří by se ke svým prvním literárním pokusům hrdě hlásili.

Původní text je psán černou barvou. Glosy červenou.

Možná se místy ztratíte v ději nebo budete číst nekonečné odstavce. Rozhodla jsem se vás na to upozornit hned ze začátku a nezabývat se tím později v glosách.

Povídka Návrat má v současnosti 28 kapitol. Níže najdete oglosovaný prolog a první kapitolu.

Prolog

Šla po chodbě. Jediné, co slyšela, byl klapot jejich podpatkových bot s podpatky o kamennou zem. Jak dlouho tady nebyla? Patnáct let? Zhruba tolik. Pamatovala si, jak tu končila. Škola se stále vzpamatovávala ze soubojů (Sedávala otřeseně v koutě a cpala se čokoládovými bonbony.), které se tam vedly během konce jejího druhého ročníku. A co teď? (Teď si dáme Deli. - Tuhle reklamu už jsem dlouho neviděla.) Teď sem nastupuje na nejlepší místo, jaké kdy mohla získat a zasedne do křesla, do kterého zasedlo mnoho, o hodně významnějších, čarodějů. a spousta bezvýznamných čarodějek. Pořád se v hlavě ptá sama sebe, proč ona? (Ještě jí nedošlo, že je hlavní postava.) Nebyla o nic výjimečnější, než jiní čarodějové. A takové místo vždy patřilo vznešenému čaroději. Ne obyčejnému. Ano, byla z čistokrevné rodiny -ne, že by na to byla nějak hrdá, spíš naopak- ale vždy si myslela, že jen původ nestačí. A přesto je tu. Má být šťastná? Měla by, ale proč se tak bojí? Nikdy nebyla víc vystresovaná, než-li teď. Vyšla točité schodiště a černý plášť, zahalující i obličej, za ní vlál jak prapor. Postavila se před chrlič a uvědomila si, že točité schodiště je až za chrličem a pouze vinou pláště v obličeji, který ji činil prakticky slepou, si tohoto drobného detailu nevšimla dříve....Jak se tam vlastně dostane? Všechno je tu na heslo a ona heslo nezná...chrlič se začal sám odsouvat a pak mohla vstoupit přes dveře,do té okrouhlé pracovny. Odhrnula kápi z hlavy a majiteli pracovny se naskytl pohled na okouzlující čarodějku, která stála za nově příchozí. Tmavší pleť, způsobená opálením, tmavě hnědé, dlouhé vlasy a modré oči, které svou tmavou barvou připomínaly hlubinné vodní propasti a působily víc než magicky a postava dost vysoká i bez těch podpatků. (Pokud dotyčnou spatříte, neprodleně volejte policii. Podezřelá je ozbrojena dřevěnou hůlkou.)

"Dobrý den, jmenuji se Lucia Hallow. Ředitelka Bradavic je má přezdívka. Můžete mi říkat Říďo." Postarší dáma jí podávala ruku.

"Pandora Callister." Čarodějka jí potřásla s rukou a posadila se na ukazované místo."Mám trochu zmatek v postavách," dodala, aby využila připravených uvozovek.

"Určitě je zbytečné se vás ptát, proč jste tady, kdokoliv by tuto nabídku dostal, by ji bez mrknutí oka přijal. Jen vy jste poněkud otálela. Ale stejně znám vaši odpověď." Pandoře se Luciina sebevědomou (Existence mluvnických pádu evidentně zůstala před částí lidstva utajena.) nelíbila, rozhodla se ji trochu poškádlit.

"Opravdu? A co když tu jsem proto, abych vám řekla, že mé rozhodnutí se bude lišit od rozhodnutí všech ostatních?" Lucia byla evidentně zaskočena (ze zálohy) touto odpovědí.

"Chcete říct, že to místo nepřijmete?"

"Neřekla jsem ano, neřekla jsem ne. Příští měsíc kandiduji. To vy se tu na mne díváte a vehementně mi tvrdíte, že víte, co si myslím." Mluvila pobaveně Pandora. A aby rozveselila také Lucii, začala žonglovat.

"Ale...teď...ahá. Vy jste mi asi tímto chtěla taktně naznačit, abych si nic nedomýšlela, že?"

"Trefa!" jásala Pandora a schovala kuličkovku opět do kabelky. "Samozřejmě mi šlo přesně o tohle, koneckonců si jako ředitelka mohu dovolit vás trochu poškádlit, ne?"

"Takže to místo berete?" tentokrát zněla Lucia opravdu překvapeně. Byla velmi dobrá herečka.

"Samozřejmě, že ano. Zabalte mi ho, prosím. Vezmu si ho s sebou. Sice vůbec nechápu, podle čeho jsem byla zvolena, ale jen hlupák by odmítl." Usmívala se Pandora a nadšeně si prohlížela kancelář. A v duchu vypočítávala, co z vybavení se dá střelit za slušný peníz.

"Ani nevíte, jaký trn jste mi vytáhla z paty." (Velký, fialový, s leopardím vzorem.)

"Radši ani nechci vědět, co vám kdo tahal z paty." Prohlásila pobaveně Pandora a pobavila tím i současnou ředitelku Bradavic.

"Koukám, že Bradavice získaly nejen krásnou a inteligentní ředitelku, ale také zábavnou. Ale teď vážně. Opravdu jste mi svým přijetím této nabídky pomohla, mám rodinu a tato současná profese se mi příliš nehodila."

"To chápu. Takže můžeme to všechno probrat? Úplně vše. Smysl života. Zda bylo dřív kuře nebo slepice a tak vůbec."

"Samozřejmě." Usmála se Lucia a jala se vše vysvětlovat, ukazovat a dávat podepisovat doklady.

O hodinu později vycházela Pandora z ředitelny s klíčem (Hlídací chrliče za tu hodinu vyšly z módy.) a smlouvou v kapse, úsměvem na tváři a štěstím v těle. Ředitelka Bradavic. O takové pozici se jí nikdy ani nesnilo. Ona, Keya Pandora Callister, dědička zámku ve Walesu, majitelka prosperujícího podniku na výrobu psích konzerv, nositelka řádu zlaté nudle a bude ředitelovat jedné z nejlepších kouzelnických škol!

1. kapitola

Týden před začátkem školního roku se Pandora opět objevila na hradě. (Neohlášena. Čímž vyrušila školníka, který o letních prázdninách využíval prázdných chodeb hradu a hrál s paní Norrisovou na honěnou.) Tentokrát i s kufrem a byla připravená tu zůstat po celou dobu školního roku. (Obvykle ředitelovala jen o prázdninách.) Mimo to, byla připravená vyplnit ještě jeden úkol, kterým ji pověřila matka, než zemřela. Pro Tarru Missouri byl ten úkol, jímž pověřila dceru, (Ano, bla, bla. Pověřila matka otce, otec strýce, strýc děda. Je celkem jasné, že je tu úkol, kterým je třeba být pověřena.) ten nejdůležitější a snad stokrát se ujišťovala, že jej Pandora splní. Znala celý ten příběh a věděla, že je to sice poněkud zvláštní zato pro její matku velmi důležité.

"Zlatá matinka. (Papínek byl ze stříbra.) Ať jí je zem lehká." Pošeptala sama k sobě tenkým hláskem a hlubokým si vzápětí odpověděla a posadila se ke stolu. Byl skoro prázdný, pouze uprostřed stolu seděla ropucha a poulila na Pandoru zvědavě oči, a většina knih z polic také zmizela. Každý ředitel si většinu důležitých (i nedůležitých) knih zajišťoval sám a byl to tedy jeho soukromý majetek. Pouze různé záznamy týkající se jakkoliv školy, nesměly opustit její pozemek. (Dostaly domácí vězení, chudinky.) Posadila se ke stolu a vytáhla soupis všech ředitelů. Jejich kompletní seznam si přečte později (nebo si s nimi popovídá, vždyť z nich většina měla v ředitelně obraz (Pouze ti oškliví viseli na půdě.)), ale chtěla znát jména ředitelů, kteří nastoupili po Albusovi. Zdálo se jí, že z hovoru s Luciou na začátku prázdnin, vyrozuměla něco dost nesmyslného. Ale pak už neměla čas se zeptat. (Musela si jít naléhavě koupit čajový podšálek.) Když si dočetla záznam o ředitelce McGonagall, bylo jí z Lucie špatně. (Přesto spolkla i poslední sousto.) Lucia Hallow nastoupila před deseti lety do školy jako učitelka Obrany proti černé magii. Ostatně noví a noví učitelé přicházeli zřídkakdy do školy kvůli jinému předmětu, než Obraně. Profesorka McGonagall ovšem tušila, že Lucia patří k polovičním zastáncům dřívější doby. Dřívější dobou je samozřejmě myšlena doba, kdy se všichni báli celkového návratu lorda Voldemorta (Za jeho hrůzovládou jistý Harry Potter udělal tečku. Hodilo by se ji použít i na konci věty.) Ve svých hodinách Lucia učila naprosto vše, co měla, ale i něco navíc. (Například štrikování.) To by samozřejmě nevadilo nebýt toho, že to "něco navíc" učila tak zapáleně a tak důsledně až to bylo podezřelé. McGonagall se nejdřív obávala, že by se Lucia mohla pokusit být něčím (Ve skutečnosti nebyla člověk, ale plyšový medvídek, který se za čarodějku jen přestrojoval.) jako nástupcem Voldemorta, ale tuhle hypotézu časem zavrhla, i když v ní pořád hlodal malý červík. Každopádně se o celém podezření Lucia dozvěděla a zajistila, že byla McGonagall suspendována 'pro svůj vysoký věk'. Následně se přihlásila mezi uchazeče o místo ředitelky a ministerstvo, které mělo rádo !svědomité' čaroděje (normálně řečeno udavače) a stejně podporovalo i podlézání, nakonec paní Hallow ustanovilo ředitelkou. Všechno tohle sice v dokumentech, které částečně sestavovalo i ministerstvo, nebylo psáno přímo, ale meziřádkově ano. (Naneštěstí ministerstvo v oficiálních dokumentech používá řádkování 1,0, takže si Pandora musela při luštění vepsaného textu vypomoci lupou.)

"Oni vám lhali." To byl jeden ze starších ředitelů školy, který se zrovna zjevil v obraze. (A přál si zůstat anonymní.)

"Myslíte?"

"Ne, vím to. Všichni byli dohodnutí. Hallow neopouští Bradavice kvůli rodině, protože žádnou nemá."

"A proč tedy?" Pandoru začínal tenhle hovor zajímat. (Ve skutečnosti poslouchala za dveřmi.)

"I ministerstvu časem došlo, že se Hallow moc zajímá o černou magii. Nejdřív to přikládali tomu, že předtím učila Obranu proti černé magii, ale uznejte, byla tu deset let a pořád pokračovala ve svém zájmu. Ministesrstvo se začalo obávat -stejně jako McGonagallová před deseti lety- že by se mohla zkusit zastoupit Voldemorta. I když se jim tohle tvrzení časem rozleželo (Naložili ho pěkně s cibulí a šoupli do chladu.) v hlavě a znělo přeci jenom přehnaně (Hnali ho až za hranice své mozkové kapacity.), uznali, že Hallow je pro Bradavice velmi nebezpečná. (Pelichala a studenti neustále uklouzávali po chomáčích její srsti.) Takže mezi nimi proběhla tichá dohoda (Zrovna hráli tichou poštu.), že Hallow dokončí školní rok a pak se sama pustí do hledání nového řiditele nebo ředitelky a přenechá tomu dotyčnému své místo. Ale hlavně, že neřekne skutečný důvod svého odchodu. Nikde a nikdy! A jsem si jist, že ji bude ministerstvo i dál sledovat." (Na sledování Lucie Hallow byl zřízen zvláštní odbor. Jeho dvacet členů dostalo dohromady jeden dalekohled.)

"Neuvěřitelné. Je dobře, že to vím a nejradši bych si šla stěžovat, nebýt toho, že bych o tohle úžasné místo nejspíš přišla."

"To určitě."

"Zcela jistě o své místo přijdete, milá Pandoro. Dobře jsem slyšela celý váš rozhovor. Odcházím do svého obrazu v pracovně ministra kouzel a povím mu, co vše jste o mém odchodu zjistila," pohrozila podobizna bývalé ředitelky Lucie Hallow, která visela mezi ostatními obrazy bývalých ředitelů.